PRAVIDLA TENISU NA VOZÍČKU
Tenis na vozíčku se řídí stejnými pravidly tenisu ITF s následujícími výjimkami.
a. Pravidlo dvou dopadů
Hráč tenisu na vozíčku má povoleny dva dopady míče. Hráč musí míč odehrát dříve, než se dotkne země potřetí. Druhý dopad může být uvnitř i vně hranic dvorce.
b. Vozíček
Vozíček je považován za součást hráčova těla a veškerá pravidla, která se vztahují na hráčovo tělo se vztahují i na vozíček.
c. Podání
i. Podání je prováděno následovně. Bezprostředně před započetím podání stojí podávající na místě. Podávající se může před zahráním míče jednou odrazit.
ii. Podávající se během podání nesmí dotknout ani jedním kolem jakéhokoliv jiného prostoru než prostoru za základní čarou, mezi pomyslným prodloužením střední značky a podélné čáry.
iii. Pokud jsou běžné metody podání fyzicky nemožné pro hráče - kvadruplegika, pak může hráč nebo jiná osoba takovému hráči míč nadhodit. Nicméně pokaždé musí být dodržen stejný způsob podání.
d. Hráč ztrácí bod
Hráč ztrácí bod pokud:
i. nevrátí míč dříve, než dopadl na zem třikrát; nebo
ii. dle níže uvedeného pravidla e)použije jakoukoliv část svých nohou nebo dolní část končetin jako brzdy nebo ke stabilizaci při podání, úderu míče, otáčení nebo zastavení o zem nebo o kolo, když je míč ve hře.
iii. neudrží alespoň část hýždí v kontaktu se sedadlem vozíčku při úderu.
e. Pohánění vozíčku nohou
i. Pokud nemůže hráč v důsledku postižení pohybovat vozíčkem pomocí kola, pak může vozíček pohánět pomocí jedné nohy.
ii. I v případě, že v souladu s výše uvedeným pravidlem e-i.) může hráč pohánět vozíček jednou nohou, nemůže být jakákoliv část hráčovy nohy být v kontaktu se zemí:
a) během vstřícného pohybu rakety při hraní úderu včetně okamžiku, kdy raketa udeří míč;
b) od zahájení pohybu k podání až do okamžiku, kdy raketa udeří míč.
iii. Hráč, který poruší toto pravidlo ztrácí bod
f. Tenis hráčů na vozíčku s nehandicapovanými hráči
Hraje-li hráč na vozíčku s nebo proti nehandicapovanému hráči dvouhru nebo čtyřhru, platí pravidla tenisu na vozíčku pro vozíčkáře a pravidla tenisu pro nehandicapovaného hráče. V tom případě jsou hráči na vozíčku povoleny dva dopady a nehandicapovanému hráči pouze jeden dopad míče.
Poznámka: Definice dolních končetin je: dolní končetina včetně hýždí, boku, stehna, lýtka, holeně, kotníku a chodidla.
DODATEK K PRAVIDLŮM TENISU
Oficiální a rozhodující znění pravidel tenisu musí být vždy publikováno v anglickém
jazyce a jakékoli změny nebo výklad těchto pravidel mohou být provedeny pouze na výročním valném zasedání rady, ani kdyby rozhodnutí obsahující takovou změnu bylo přijato Federací v souladu s Článkem 17 Ustanovovací listiny ITF Ltd (Příjímání rezolucí) a toto rozhodnutí nebo rozhodnutí podobného účinku musí být v téže věci schváleno dvoutřetinovou většinou hlasů.
Každá takto provedená změna nabude platnosti od následujícího prvního ledna, ledaže by zasedání předepsanou většinou rozhodlo jinak.
Představenstvo je však oprávněno urovnat naléhavé otázky věcného výkladu ke schválení následujícímu valnému zasedání.
Toto pravidlo nesmí být změněno bez jednomyslného souhlasu valného zasedání rady.
PŘÍLOHA I
MÍČ
a. Míč musí mít vnější povrch všude stejný, sestávající z látkového potahu, který je bílé nebo žluté barvy. Má-li švy, musí být bez stehů.
b. Míč musí odpovídat těmto požadavkům a mít hmotnost větší než 56,0 gramů a menší než 59,4 gramů.
c. Je stanoveno více než jeden typ míče. Každý míč má mít odskok vyšší než 134,62 cm a nižší než 147,32 cm, pustí-li se volně na rovný a tuhý povrch, např. beton z výše 254,00 cm. Míč typu 1 (rychlý) musí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,495 cm a menší než 0,597 cm a zadní deformaci větší než 0,749 cm, a menší než 0,965 cm. Míče typu 2 (středně rychlý) a 3 (pomalý) musejí mít při zatížení 8,165 kg přední deformaci větší než 0,559 cm a menší než 0,737 cm a zadní deformaci větší než 0,800 cm a menší než 1,080 cm. Velikost obou těchto deformací určuje průměr tří samostatných měření podél tří os míče, přitom se dvě samostatná měření nesmí od sebe lišit o více než 0,076 cm.
d. Ke hře v nadmořské výšce nad 1219 mnm mohou být použity další dva typy míčů.
i. První typ míče je totožný s výše popsaných typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má mít odskok vyšší než 121,92 cm a nižší než 134,62 cm a má vnitřní tlak větší než vnější tlak. Tento typ míče je všeobecně znám jako tlakovaný míč.
ii. Druhý typ míče je totožný s výše popsaným typem 2 (středně rychlý), kromě toho, že míč má vnitřní tlak odpovídající přibližně vnějšímu tlaku. Míč má být skladován před použitím po dobu šedesáti dnů nebo déle v nadmořské výšce místa pořádaného turnaje. Tento typ míče je všeobecně znám jako míč nulového tlaku nebo jako netlakovaný míč
Třetí typ míče, který je doporučen pro hru na jakémkoliv povrchu dvorce v nadmořské výšce nad 1219 mnm je míč typu 3 (pomalý), dle výše uvedených specifikací.
e. Všechny zkoušky odskoků, rozměrů a deformací se provádějí podle níže uvedených pravidel.
Případ 1: Který typ míče má být používán na kterém povrchu dvorce?
Rozhodnutí: Dle pravidel tenisu jsou pro hru povoleny 3 různé typy míčů, nicméně:
a. Míč typu 1 (rychlý) je určen pro hru na dvorcích s pomalým povrchem
b. Míč typu 2 (středně rychlý) je určen pro hru na dvorcích se středním/středním-rychlým povrchem
c. Míč typu 3 (pomalý) je určen pro hru na dvorcích s rychlým povrchem
PŘEDPISY PRO PROVÁDĚNÍ ZKOUŠEK
i. Pokud není stanoveno jinak, mají se všechny zkoušky provádět při teplotě přibližně 20° C a při relativní vlhkosti přibližně 60%. Všechny míče se mají vyjmout z obalu a po dobu 24 hodin před zkouškami skladovat v předepsané teplotě a vlhkosti. Tato teplota a vlhkost má být dodržena též při počátku zkoušky.
ii. Pokud není stanoveno jinak, jsou limity určeny pro zkoušku v atmosférickém tlaku odpovídajícímu barometrickému odečtu přibližně 76 cm.
iii. Jiná měřítka mohou být stanovena pro místa, kde se průměrná teplota, vlhkost a průměrný barometrický tlak, při nichž se hraje, podstatně liší od 20°C, 60% a 76 cm.
Žádosti o tato upravená měřítka musí podat každý národní svaz Mezinárodní tenisové federaci, a jsou-li schválena, musí se jich pro tato místa užívat.
iv. Při všech zkouškách průměru se musí použít kruhové míry skládající se z kovové desky, nejlépe z kovu nepodléhajícímu korozi, jednotné tloušťky 0,318 cm. V případě míčů typu 1 (rychlý) a 2 (středně rychlý) musejí být v desce dva kruhové otvory s průměrem 6,541 cm a 6,858 cm. V případě míče typu 3 (pomalý) musejí být v desce dva kruhové otvory o průměru 6,985 cm a 7,302 cm. Vnitřní povrch míry musí mít vypouklý profil s poloměrem 0,159 cm. Míč nesmí vlastní hmotností propadnout menším otvorem a musí vlastní hmotností propadnout větším otvorem.
v. Při všech zkouškách deformací prováděných podle pravidla 3 se musí používat přístroje konstruovaného Percym Herbertem Stevensem a patentovaného ve Velké Británii pod patentovým číslem 230250, spolu s pozdějšími dodatky a zlepšeními, včetně úprav potřebných pro snímání zpětných deformací. Jiné takové přístroje, které dochází ke stejným výsledkům rovnocenným Stevensovu přístroji mohou být specifikovány a využity pro testování deformace míčů pouze pokud byly schváleny Mezinárodní tenisovou federací ITF.
vi. Postup při provádění zkoušek:
a. Předběžné stlačení. Dříve než se míč začne zkoušet, musí být pevně stlačen o přibližně 2,54 cm, a to postupně ve třech průměrech navzájem svírajících pravý úhel. To se musí třikrát opakovat (celkem devět stlačení). Všechny zkoušky musí být dokončeny do dvou hodin od předběžného stlačení.
b. Zkouška odskoku (jak je uvedeno výše) - měření se provádí od betonové základny ke spodku míče.
c. Zkouška velikosti (jak je uvedeno výše v odstavci (iv)).
d. Zkouška hmotnosti (jak je uvedeno výše).
e. Zkouška deformace - míč se umístí na upraveném Stevensově přístroji do takové polohy, aby se žádná deska nedotýkala švu potahu. Přisune se dotykové závaží, ručička a značka se nastaví do stejné polohy a číselník se nastaví na nulu. Zkušební závaží o hmotnosti 8,165 kg se umístí na páku a vyvíjí se tlak tím, že se otáčí kolečkem stále stejnou rychlostí, aby uplynulo 5 sekund od okamžiku, kdy se ručička odchýlí od značky. Když se přestane otáčet, zaznamená se výsledná hodnota (přední deformace). Pak se opět otáčí kolečkem, dokud nedosáhne značky 10 na stupnici kolečka (2,54 cm deformace). Potom se otáčí kolečkem opačným směrem stejnou rychlostí (tím se zmenšuje tlak), dokud se ručička páky opět nekryje se značkou. Po uplynutí 10 sekund se ručička srovná se značkou, je-li to třeba. Hodnota se poté zaznamená (zpětná deformace). Tato zkouška se provádí na každém míči podél dvou průměrů, které svírají pravý úhel s počátečním postavením a navzájem mezi sebou.
KLASIFIKACE VLASTNOSTÍ POVRCHU DVORCE
Testovací metodou pro určení povrchu dvorce je testovací metoda ITF CS 01/01 (Řazení povrchů dvorců ITF), popsaná v publikaci ITF nazvané "Úvodní studie ITF norem vlastností povrchů tenisových dvorců".
Povrchy dvorců, které mají označení povrchu ITF mezi 0 a 35, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 1 (pomalé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu antukových dvorců a další typy z neodráživého minerálního povrchu.
Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF mezi 30 a 45, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 2 (střední/střední-rychlé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu tvrdých dvorců s různými akrylovými nátěry a některé textilní povrchy.
Povrchy dvorců, které mají označení povrchu dle ITF nad 40, jsou klasifikovány jako dvorce kategorie 3 (rychlé). Příklady typů povrchů dvorců, které odpovídají této klasifikaci zahrnují většinu dvorců na přírodní trávě, umělém trávníku a některé textilní povrchy.
Poznámka: Přesah v hodnotách označení povrchu dle ITF u výše uvedených kategorií jsou určeny k získání volnosti při volbě míče.
PŘÍLOHA II
RAKETA
a. Úderová plocha rakety musí být rovná a tvoří ji struny střídavě propletené a/nebo svázané v místech křížení a připojené k rámu rakety. Povrch výpletu je jednotný a hustota strun ve středu rakety nesmí být menší než na ostatní ploše. Raketa musí být vyrobena a vypletena tak, aby herní vlastnosti byly stejné na obou stranách. Na strunách nesmí být připevněny žádné předměty a výstupky kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením nebo nežádoucími vibracemi, jsou přiměřených rozměrů a jsou k tomu účelu vhodně umístěny.
b. Rám rakety s držadlem nesmí mít celkovou délku větší než 73,66 cm. Rám rakety nesmí mít celkovou šířku větší než 31,75 cm. Plocha výpletu nesmí mít celkovou délku větší než 39,37 cm a celkovou šířku větší než 29,21 cm.
c. Na rámu rakety a na držadle nesmějí být připevněny žádné předměty a zařízení kromě těch, které slouží výhradně k účelům ochrany před opotřebením, před nežádoucími vibracemi nebo které slouží k rozložení hmotnosti rakety, jsou přiměřených rozměrů a k tomuto účelu jsou vhodně umístěny
d. Na rámu rakety, držadle a strunách rakety nesmí být žádné zařízení umožňující podstatně změnit tvar rakety nebo rozložení hmotnosti ve směru podélné osy, které by pozměnilo setrvačný pohyb rakety nebo záměrně změnilo fyzikální vlastnosti takovým způsobem, že by během hry byl ovlivněn pohyb rakety. Na raketě nebo v ní nemůže být zabudován žádný zdroj energie, který jakkoliv mění nebo ovlivňuje hrací vlastnosti rakety.
PŘÍLOHA III
REKLAMA
1. Reklama na síti je povolena pokud je umístěna na části sítě do 0,914 m od sloupků a je vyrobena tak, že nenarušuje výhled hráčů nebo hrací podmínky.
2. Reklamy a podobné značky nebo materiály umístěné po stranách dvorce jsou povoleny pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky.
3. Reklamy a podobné značky nebo materiály, které jsou umístěny na povrchu dvorce mimo čáry jsou povoleny pokud nenarušují výhled hráčů nebo hrací podmínky.
4. Nehledě na ustanovení výše uvedených odstavců (1), (2) a (3) nemůže jakákoliv reklama, značka, nebo materiál umístěný na síti nebo po stranách dvorce nebo na povrchu dvorce mimo čáry obsahovat bílou, žlutou nebo jinou světlou barvu, které mohou splývat s viděním hráčů a tím narušovat jejich výhled nebo hrací podmínky.
5. Reklama a podobné značky nebo materiály na povrchu dvorce uvnitř jeho čar nejsou povoleny.
PŘÍLOHA IV
DOPLŇKOVĚ POVOLENÉ METODY POČÍTÁNÍ
STAV VE HŘE:
Hra bez výhod "No-Ad"
Tato doplňková metoda počítání se může používat..
Standardní hra je počítána následovně s tím, že skóre podávajícího se uvádí první:
Žádný bod - "nula"
První bod - "15"
Druhý bod - "30"
Třetí bod - "40"
Čtvrtý bod - "hra"
Získají-li oba hráči/páry po třech bodech, je stav označován za "shodu" a bude hrán rozhodující bod. Přijímající si vybere/ou, zda chce/chtějí přijímat podání z levé nebo z pravé poloviny dvorce. U čtyřhry si hráči přijímajícího páru nemohou vyměnit pozice pro přijímání tohoto rozhodujícího bodu. Hráč nebo tým, který vyhraje rozhodující bod vyhrává i "hru".
U smíšených dvojic přijímá podání rozhodujícího bodu hráč stejného pohlaví jako podávající hráč. Hráči přijímajícího páru si nemohou vyměnit pozice pro přijímání rozhodujícího bodu.
STAV V SADĚ:
1. "KRÁTKÉ" SADY
Hráč/pár, který jako první vyhraje čtyři hry vyhrává i příslušnou sadu, pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou her. Pokud je dosažen stav čtyři-čtyři, bude hrán tie-break.
2. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (7 BODŮ)
Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sady nebo dva-dva (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu.
První hráč/pár, který získá sedm bodů vyhrává "rozhodující sadu tie-break" a "zápas" pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů.
3. ROZHODUJÍCÍ SADA TIE-BREAK (10 BODŮ)
Pokud je stav v zápase jedna-jedna na sady nebo dva-dva (hraje-li se na pět sad), pak se může hrát jeden tie-break, který zápas rozhodne. Tento tie-break nahrazuje rozhodující sadu.
První hráč/pár, který získá deset bodů vyhrává "rozhodující sadu tie-break" a "zápas" pokud vede nad soupeřem(i) rozdílem dvou bodů.
PŘÍLOHA V
POSTAVENÍ ROZHODČÍCH
Vrchní rozhodčí je konečnou autoritou ohledně veškerých otázek týkajících se pravidel tenisu a rozhodnutí vrchního rozhodčí je konečné.
V zápasech, kde je určen hlavní rozhodčí, je tento hlavní rozhodčí konečnou autoritou pro všechny faktické situace, které nastanou během zápasu.
Hráči mají právo zavolat na dvorec vrchního rozhodčího pokud nesouhlasí s výkladem tenisových pravidel tak, jak je podává hlavní rozhodčí.
V zápasech, kde jsou určeni čároví rozhodčí a rozhodčí na síti, pak tito jsou zodpovědní za všechna hlášení (včetně hlášení chyby nohou) týkající se příslušné čáry nebo sítě. Hlavní rozhodčí má právo opravit čárového rozhodčího nebo rozhodčího na síti je-li si jist, že se jedná o zřejmou chybu. Hlavní rozhodčí je zodpovědný za všechna hlášení z čar (včetně hlášení chyby nohou) nebo sítě kde nejsou čároví rozhodčí nebo rozhodčí na síti určeni.
Pokud čárový rozhodčí nemůže rozhodnout, naznačí toto bezprostředně hlavnímu rozhodčí, který rozhodne. Pokud čárový rozhodčí nemůže rozhodnout, nebo v zápase není žádný čárový rozhodčí a hlavní rozhodčí nemůže faktickou situaci rozhodnout, bod se opakuje.
U týmových zápasů, kde vrchní rozhodčí sedí na dvorci, je vrchní rozhodčí také konečnou autoritou pro řešení faktických situací.
Hlavní rozhodčí může zastavit nebo přerušit hru kdykoliv, když to považuje za nezbytné nebo vhodné.
Vrchní rozhodčí může také zastavit nebo přerušit hru pro tmu, nepříznivé počasí nebo kvůli nevhodnému stavu dvorce. Jestliže je hra přerušována pro tmu, pak by to mělo být učiněno buď na konci sady nebo při dosažení sudého počtu her v probíhající sadě. Dohrávka pokračuje od stavu a postavení hráčů ve kterém byl zápas přerušen.
Hlavní nebo vrchní rozhodčí rozhoduje ve věcech týkajících se plynulosti hry a koučování s ohledem na "Pravidla chování", která jsou schválena a používána.
Případ 1: Hlavní rozhodčí dá podávajícímu první podání po změně rozhodnutí, ale přijímající tvrdí, že by to mělo být podání druhé, jelikož podávající již jednou podával chybně. Měl by být na dvorec povolán vrchní rozhodčí a rozhodnout?
Rozhodnutí: Ano. Hlavní rozhodčí dělá první rozhodnutí v otázkách tenisových pravidel (otázky týkající se aplikace daných skutečností). Nicméně pokud hráč napadne rozhodnutí hlavního rozhodčí, pak bude povolán vrchní rozhodčí aby učinil konečné rozhodnutí.
Případ 2: Míč je ohlášen "aut", ale hráč tvrdí, že míč byl dobrý. Může rozhodnout vrchní rozhodčí?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí rozhoduje s konečnou platností ohledně faktických otázek (situace se vztahuje k tomu, co se skutečně stalo v daném momentě).
Případ 3: Může hlavní rozhodčí po dohrání bodu opravit - podle vlastního názoru - prokazatelnou chybu čárového rozhodčího, která se stala dříve v průběhu hry?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může opravit rozhodnutí čárového rozhodčího pouze tehdy, učiní-li tak ihned po tom, kdy se prokazatelná chyba stala.
Případ 4: Čárový rozhodčí ohlásí, že míč byl "aut" a hráč tvrdí, že míč byl dobrý. Může hlavní rozhodčí změnit rozhodnutí čárového rozhodčího?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí nikdy nemůže změnit rozhodnutí na základě protestu nebo tvrzení hráče.
Případ 5: Čárový rozhodčí ohlásí, že míč byl "aut". Hlavní rozhodčí dopad míče dobře neviděl, ale přesto se domníval, že míč byl dobrý. Může změnit rozhodnutí čárového rozhodčího?
Rozhodnutí: Ne. Hlavní rozhodčí může změnit rozhodnutí pouze pokud je si jistý, že čárový rozhodčí udělal prokazatelnou chybu.
Případ 6: Může čárový rozhodčí změnit své rozhodnutí po ohlášení stavu hry hlavním rozhodčím?
Rozhodnutí: Ano. Pokud si čárový rozhodčí uvědomí, že udělal chybu, může ohlásit nápravu co možná nejdříve za předpokladu, že to není na základě protestu nebo žádosti hráče.
Případ 7: Hlavní rozhodčí nebo čárový rozhodčí prohlásí nejprve míč za "aut" a poté změní své rozhodnutí na dobrý míč, jaké rozhodnutí je správné?
Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí rozhodnout, zda původní "aut" nebyl bránění ve hře některému z hráčů. Pokud to bylo bránění ve hře, bod se opakuje. Pokud ne, hráč, který udeřil míč vyhrává bod.
Případ 8: Míč je zavát zpět přes síť a hráč se správně natáhne přes síť a pokusí se míč odehrát. Soupeř hráči v tomto brání. Jaké je správné rozhodnutí?
Rozhodnutí: Hlavní rozhodčí musí rozhodnout, zda bránění ve hře bylo úmyslné nebo neúmyslné a dle toho buď udělí bod hráči, kterému bylo bráněno ve hře, nebo nařídí, opakovat bod.
POSTUPY PŘI POSUZOVÁNÍ PRAVIDEL TENISU
1. ÚVOD
1.1 Tyto postupy byly schváleny představenstvem Mezinárodní tenisové federace (dále jen "představenstvem") 17. května 1998.
1.2 Představenstvo může kdykoliv tyto postupy doplnit nebo změnit.
2. CÍLE
2.1 Mezinárodní tenisová federace provádí pravidla tenisu a má za cíl:
a. Ochránit tradiční charakter a integritu hry tenisu.
b. Aktivně zachovávat tradičně potřebné dovednosti k hraní hry.
c. Podněcovat vylepšení, které udržují výzvu, kterou v sobě hra skrývá.
d. Zaručit spravedlivost soutěže.
2.2 K tomu, aby bylo zaručeno spravedlivé a jednotné posuzování pravidel tenisu jsou určeny níže uvedené postupy.
3. ROZSAH
3.1 Tyto postupy se vztahují k pravidlům uvedeným pod:
a. Pravidlo 1 - Dvorec.
b. Pravidlo 3 - Míč.
c. Pravidlo 4 -Raketa.
d. Příloha 1 pravidel tenisu.
e. Jakékoliv další pravidla tenisu dle rozhodnutí Mezinárodní tenisové federace.
4. STRUKTURA
4.1 Dle těchto postupů jsou rozhodnutí vydávána rozhodovací komisí.
4.2 Tato rozhodnutí jsou konečná, s tím, že je možné se odvolat k odvolacímu tribunálu dle těchto postupů.
5. PROVÁDĚNÍ
5.1 Rozhodnutí jsou udělována:
a. Na základě usnesení představenstva; nebo
b. Na základě obdržení žádosti v souladu s níže uvedenými postupy.
6. SESTAVOVÁNÍ A SLOŽENÍ ROZHODOVACÍCH KOMISÍ
6.1 Rozhodovací komise jsou sestavovány Prezidentem Mezinárodní tenisové federace (dále jen "president") nebo osobou jím pověřenou a má takový počet členů, jak prezident nebo osoba jím pověřená rozhodne.
6.2 Pokud je jmenováno do rozhodovací komise více než jeden člen, pak rozhodovací komise jmenuje jednu osobu ze svých řad jako svého předsedu.
6.3 Předseda je oprávněn regulovat postupy před a během jakéhokoliv řízení nebo posuzování u rozhodovací komise.
7. NAVRŽENÁ ROZHODNUTÍ ROZHODOVACÍ KOMISÍ
7.1 Podrobnosti jakéhokoliv navrženého rozhodnutí vydaného na základě žádosti představenstva může být poskytnuto jakékoliv oprávněné osobě nebo hráči, výrobci vybavení nebo národnímu svazu nebo jeho členům, kteří mají zájem na tomto navrženém rozhodnutí.
7.2 Jakákoliv osoba, která byla takto upozorněna má přiměřený čas, během kterého předá své připomínky, námitky nebo žádosti o informace prezidentovi nebo osobě jím pověřené ve věci navrhovaného rozhodnutí.
8. ŽÁDOST O ROZHODNUTÍ
8.1 Žádost o rozhodnutí může být vyhotovena jakoukoliv zainteresovanou stranou, včetně jakéhokoliv hráče, výrobce vybavení nebo národního svazu nebo jeho členů.
8.2 Jakákoliv žádost o rozhodnutí musí být předána písemně prezidentovi.
8.3 K tomu, aby žádost o rozhodnutí byla platná, musí obsahovat následující minimální informace:
a. Celé jméno a adresu žadatele.
b. Datum žádosti.
c. Prohlášení, které jasně uvádí zájem žadatele ve sporu, pro který se rozhodnutí požaduje.
d. Veškeré relevantní důkazní materiály na kterých žadatel zakládá své tvrzení pro případné slyšení.
e. Pokud je dle názoru žadatele nezbytné vyjádření znalce, pak uvede i žádost o vyjádření znalce. Tato žádost musí obsahovat jméno každého navrženého znalce a jejich relevantní expertízu.
f. Pokud je podávána žádost o rozhodnutí o raketě nebo jiné součásti vybavení, musí být k žádosti přiložen prototyp nebo věrná kopie daného vybavení.
g. Pokud se dle názoru žadatele vyskytují zvláštní nebo výjimečné skutečnosti, díky kterým je nutné rozhodnutí vydat v rámci stanoveného času nebo před určitým datem, pak k tomuto přiloží prohlášení, které popisuje takovéto zvláštní nebo výjimečné okolnosti.
8.4 Pokud žádost o rozhodnutí neobsahuje informace a/nebo vybavení uvedené výše v článku 8. 3 (a)-(g), pak prezident nebo osoba jím pověřená o tomto zpraví žadatele a udělí žadateli přiměřený čas, během kterého tyto chyby může napravit. Pokud žadatel nenapraví v rámci daného času příslušné nedostatky, pak bude žádost vyřazena.
9. SVOLÁVÁNÍ ROZHODOVACÍ KOMISE
9.1 Na základě obdržení platné žádosti nebo na základě rozhodnutí představenstva může prezident nebo osoba jím pověřená svolat rozhodovací komisi k projednání této žádosti.
9.2 Rozhodovací komise nemusí k rozhodnutí žádosti vést slyšení, pokud žádost může být dle názoru předsedy spravedlivě vyřízena bez slyšení.
10. POSTUP ROZHODOVACÍ KOMISE
10.1 Předseda rozhodovací komise stanoví vhodnou formu, postup a datum jakéhokoliv posuzování a/nebo slyšení.
10.2 Předseda o skutečnostech stanovených dle bodu 10.1 vyhotoví písemné upozornění pro žadatele nebo jakoukoliv osobu nebo svaz, který projevil zájem na navrhovaném rozhodnutí.
10.3 Předseda může stanovit veškeré podrobnosti týkající se důkazů a není v tomto vázán právním řádem, který upravuje postup a přípustnost důkazů s tím, že řízení nebo slyšení je vedeno spravedlivě a příslušné strany mají přiměřený prostor k prezentaci své kauzy.
10.4 Dle těchto postupů jakékoliv řízení a/nebo slyšení:
a. Bude vedeno s vyloučením veřejnosti.
b. Může být přerušeno nebo odloženo rozhodovací komisí.
10.5 Předseda má možnost přibrat do rozhodovací komise další členy, z důvodu jejich zvláštních dovedností nebo zkušeností ve vyřizování daných záležitostí, které tyto zvláštní dovednosti nebo zkušenosti vyžadují.
10.6 Rozhodovací komise přijme své rozhodnutí prostou většinou. Žádný z členů rozhodovací komise se nemůže zdržet hlasování.
10.7 Je na uvážení předsedy, aby vydal jakýkoliv příkaz žadateli (a/nebo dalším jednotlivcům nebo organizacím, které komentují, odporují nebo požadují informace týkající se řízení a/nebo slyšení) ve vztahu k nákladům na danou žádost a/nebo přiměřeným výdajům rozhodovací komise na provádění testů nebo zpráv, vztahujících se k vybavení, které bylo předmětem rozhodnutí a to dle jeho uvážení.
11. UPOZORŇOVÁNÍ
11.1 Poté, co rozhodovací komise dosáhla rozhodnutí, vydá o tomto písemné upozornění pro žadatele nebo jakoukoliv osobu nebo asociaci, která vyjádřila zájem na navrhovaném rozhodnutí a to jakmile to bude možné.
11.2 Toto písemné upozornění obsahuje souhrn důvodů, které vedly k rozhodnutí rozhodovací komise.
11.3 Po upozornění žadatele nebo po jiném datu specifikovaném rozhodovací komisí je rozhodnutí rozhodovací komise ihned závazné dle pravidel tenisu.
12. PROVÁDĚNÍ STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL TENISU
12.1 S tím, že rozhodovací komise může vydávat prozatímní rozhodnutí, jsou aktuální pravidla tenisu platná až do doby, kdy je uzavřeno příslušné řízení a/nebo slyšení rozhodovací komise a rozhodovací komise rozhodnutí vydá.
12.2 Před a v průběhu jakéhokoliv řízení a/nebo slyšení může předseda rozhodovací komise vydat nařízení, které jsou považovány za přiměřeně nezbytné pro implementaci pravidel tenisu a těchto postupů, včetně vydávání prozatímních rozhodnutí.
12.3 Prozatímní rozhodnutí mohou obsahovat omezovací příkazy ohledně používání jakéhokoliv vybavení dle pravidel tenisu, pro které nebylo dosud vydáno rozhodnutí rozhodovací komise s ohledem na to, zda vybavení splňuje požadavky dané pravidly tenisu.
13. SESTAVOVÁNÍ A SLOŽENÍ ODVOLACÍCH TRIBUNÁLŮ
13.1 Odvolací tribunály jsou sestavovány prezidentem nebo osobou jím pověřenou z členů představenstva nebo technické komise.
13.2 Žádný ze členů rozhodovací komise, který se podílel na původním rozhodnutí nemůže být členem odvolacího tribunálu.
13.3 Odvolací tribunál má takový počet členů, jaký určí prezident nebo osoba jím pověřená, v každém případě však alespoň tři.
13.4 Odvolací tribunál jmenuje jednu osobu ze svých řad, která bude jednat jako její předseda.
13.5 Předseda je oprávněn regulovat postupy před a v průběhu jakéhokoliv odvolacího řízení.
14. ODVOLÁNÍ
14.1 Žadatel (nebo osoba nebo asociace, která vyjádřila zájem a předala jakékoliv připomínky, námitky nebo žádosti o informace vztahující se k navrženému rozhodnutí) se může odvolat proti jakémukoliv rozhodnutí rozhodovací komise.
14.2 Aby odvolání bylo platné, musí:
a. Být vyhotoveno písemně a adresováno předsedovi rozhodovací komise, která dané rozhodnutí udělila, a to do 45 dnů od upozornění na rozhodnutí;
b. Uvádět podrobnosti rozhodnutí, proti kterému se odvolává; a
c. Uvádět skutečnosti, na základě kterých se odvolává.
14.3 Po obdržení platné žádosti o odvolání může předseda rozhodovací komise, která udělila původní rozhodnutí, požadovat jako podmínku pro odvolání přiměřený odvolací poplatek, který žadatel zaplatí. Tento odvolací poplatek bude žadateli vrácen, pokud bude jeho odvolání úspěšné.
15. SVOLÁVÁNÍ ODVOLACÍHO TRIBUNÁLU
15.1 Prezident nebo osoba jím pověřená svolá odvolací tribunál po zaplacení odvolacího poplatku žadatelem.
16. POSTUPY ODVOLACÍHO TRIBUNÁLU
16.1 Odvolací tribunál a jeho předseda vedou řízení a slyšení v souladu se skutečnostmi výše uvedenými v částech 10, 11 a 12.
16.2 Po upozornění žadatele nebo od data uvedeného odvolacím tribunálem je rozhodnutí odvolacího tribunálu ihned závazné a konečné dle pravidel tenisu.
17. VŠEOBECNÉ
17.1 Pokud se rozhodovací komise skládá z jednoho člena, pak je tento člen odpovědný za usměrňování slyšení z pozice předsedy a stanoví postupy, podle kterých bude řízení vedeno před nebo v průběhu tohoto řízení nebo slyšení.
17.2 Veškerá řízení a/nebo slyšení budou vedena v anglickém jazyce. V případě slyšení, kdy žadatel a/nebo další osoby nebo organizace, které připomínkují, námitkují nebo vyžadují informace nemluví anglickým jazykem, pak musí být přítomen tlumočník. Pokud je to možné, tlumočník by měl být nezávislý.
17.3 Rozhodovací komise nebo odvolací tribunál může zveřejňovat výtahy ze svých rozhodnutí.
17.4 Veškerá upozornění vyhotovená dle těchto postupů budou vyhotovena písemně.
17.5 Veškerá upozornění vyhotovená dle těchto postupů budou považována za sdělená k datu, kdy byla sdělená, poslána nebo přenesena žadateli nebo jiné příslušné straně.
17.6 Rozhodovací komise má právo vyřadit žádost, pokud dle jejího uvážení, je žádost podstatně podobná žádosti, v které rozhodovací komise rozhodla během uplynulých 36ti měsíců před dnem podání žádosti.
PLÁN DVORCE
Zde by měl být vložen obrázek dvorce s rozměry a českou terminologií
NÁVOD K VYTYČENÍ DVORCE
Zde by měl být vložen obrázek návodu k vytyčení dvorce s příslušnými rozměry a českou terminologii.
Následující postup slouží k vytyčení obvyklého kombinovaného dvorce pro dvouhru a čtyřhru. (Viz dále - Poznámka k vytyčení jednoúčelového dvorce.)
Nejprve stanovte polohu sítě; přímou čáru dlouhou 12,80 m. Na této čáře vyznačte střed (značka X na plánku) a od něho vyměřte na obě strany a označte:
ve vzdálenosti 4,11 m body a, b, v nichž síť protíná vnitřní podélné čáry,
ve vzdálenosti 5,03 m polohu sloupků pro dvouhru (nebo tyček pro dvouhru) (n, n),
ve vzdálenosti 5,49 m body A, B, v nichž síť protíná vnější podélné čáry,
ve vzdálenosti 6,40 m umístění sloupků pro síť (N, N), které jsou na koncích původní čáry dlouhé 12,80 m.
Zarazte kolíky do bodů A a B a upevněte na ně příslušné konce dvou pásem. Jedním z nich změřte úhlopříčku poloviny dvorce dlouhou 16,18 m a druhým vnější podélnou čáru dlouhou 11,89 m. Napněte obě pásma tak, aby se v těchto vzdálenostech setkala v bodě C, což je jeden z rohů dvorce. Stejným způsobem najděte druhý roh D. Pro kontrolu se doporučuje ověřit si nyní délku čáry CD, která tvoří základní čáru a musí být 10,97 m dlouhá. Vyznačte přitom její střed J a také konce vnitřních podélných čar (c, d) ve vzdálenosti 1,37 m od bodů C a D.
Nyní vyznačte střední čáru a čáru pro podání pomocí bodů F, H, G, které vyznačte ve vzdálenosti 6,40 m od sítě na čarách bc, XJ, ad.
Stejným způsobem vyznačte na opačné straně sítě druhou polovinu dvorce.
Má-li se vyznačit pouze dvorec pro dvouhru, není třeba vyznačovat čáry vně bodů a, b, c, d, avšak dvorec může být vyměřen, jak je uvedeno. Konce základní čáry (c, d) se jinak mohou určit upevněním dvou pásem na kolíky v bodech a a b místo v bodech A a B použitím délek 14,46 m a 11,89 m. Sloupky pro síť budou v bodech n, n a použije se 10 m dlouhá síť pro dvouhru.
Má-li se použít pro dvouhru kombinovaného dvorce pro čtyřhru a dvouhru se sítí pro čtyřhru, musí být síť podepřena v bodech n, n vzdálených 0,914 m od podélných čar pro dvouhru, pomocí dvou 1,07 m vysokých sloupků pro dvouhru zvaných tyčky pro dvouhru, které mají průřez buď čtvercový o straně nejvýše 7,5 cm, nebo kruhový o průměru nejvýše 7,5 cm.
Pro snazší umístění těchto tyček se doporučuje při vyměřování dvorce vyznačit body n, n bílou značkou.
Poznámka:
Pro mezinárodní soutěže je doporučená minimální vzdálenost mezi zadními čarami a zadním hrazením 6,4 m a mezi podélnými čárami a postranním hrazením je doporučena minimální vzdálenost 3,66 m.
Pro rekreační a klubové hry je doporučená minimální vzdálenost mezi zadními čarami a zadním hrazením 5,5 m a mezi podélnými čarami a postranním hrazením je doporučena minimální vzdálenost 3,05 m.
Doporučená minimální výška stropu je 9,14 m.